5. Jak probíhá psychoterapie?
První setkání
K soukromému psychologovi přicházíte po přímém objednání. Ke klinickému psychologovi většinou potřebujete doporučení od obvodního lékaře. Toto doporučení Vám lékař vydá bez problémů na vyžádání (stačí, když mu jako důvod uvedete dvě, tři obecné věty).
Cílem prvního setkání v terapii je seznámit se a ujasnit si, co Vás jako klienta tíží, jak moc, jaké máte od terapie očekávání apod. Někteří terapeuti za tímto účelem používají i psychologické dotazníky. Výsledkem je domluva na cílech terapie.
Na straně klienta je nejdůležitější uvědomit si, jestli s daným
terapeutem může mluvit otevřeně, a to i o tématech,
které ve Vás vyvolávají stud, úzkost nebo jiné nepříjemné
pocity. Nejde o absolutní otevřenost na prvním sezení,
nicméně Vaše důvěra vůči terapeutovi je předpokladem
úspěšné terapie.
Na prvním setkání je také prostor pro témata jako
-
forma a frekvence plateb
-
rušení sezení
-
doporučená frekvence sezení
-
předpokládaná délka a úspěšnost terapie
-
zkušenost terapeuta ohledně Vašeho problému
Střední fáze terapie
Psychoterapie nezafunguje ze dne na den. Stává se, že člověk cítí úlevu již po prvním sezení, ale pokud Vám jde o udržitelnou změnu, měli byste se připravit na setkávání v řádu měsíců (s frekvencí cca jednou týdně).
Střední fáze terapie, která tvoří nejdelší část léčby, je o vypořádávání se s konkrétními problémy a nacházení nových způsobů, jak se s nimi vypořádat. Zkusíte si nové způsoby chování a získáte nové zážitky. Porozumíte lépe svým problémům a naučíte se rozeznávat typické vzorce Vašeho chování. Možná budete smutnit nad ztrátami nebo změnami, které jste prodělali, resp. dovolíte potlačeným pocitům, aby vyplavaly na povrch. Budete je umět konstruktivně vyjádřit a dát jim směr. Důraz a obsah psychoterapie se bude lišit od člověka k člověku, podle toho, co jste zažili, jak jste se k tomu postavili, jaké máte schopnosti a jaký přístup Vám sedí.
Bývá užitečné dělat si během týdne poznámky a přinést je s sebou do terapie, nebo zapisovat si důležité myšlenky přímo na sezení.
Pochybnosti a těžká období
Je opravdu možné zbavit se nadměrné úzkosti nebo zvýšit kvalitu Vašich vztahů. Nicméně většina těchto potíží se vyvíjela dlouhou dobu a stejně tak je potřeba měsíců nebo i let pro jejich léčbu.
Pokud nejste spokojen/a s pokrokem v psychoterapii, promluvte o svých pochybnostech otevřeně s terapeutem. Cílem je, abyste spolu našli nejlepší možnost dalšího postupu.
Současně platí, že zbavit se nadměrné úzkosti bude asi lehčí a kratší proces, než u deprese, kterou máte od mládí. Komplikací může být i přítomnost více diagnóz najednou nebo pokud není mimo terapie nikdo, kdo by Vás mohl podpořit. Některé duševní nemoci se také můžou stát chronickými, to znamená, že nezmizí úplně.
Vyjímečně se také může stát, že terapie bude mít nějaké nežádoucí účinky, tedy že se Váš stav bude horšit. Nejrizikovějším faktorem pro nefungující terapii je problematický vztah s terapeutem. Je proto opravdu důležité se v úvodu terapie ujistit, že terapeut Vám prostě "sedí". Jestli tomu tak není, hledejte dál.
Samozrějmě jakoukoliv terapii můžete ukončit kdykoliv (nebo změnit terapeuta), pokud jste již déle nespokojený/á a máte vážné pochyby o její účinnosti.
Ukončení terapie
Úspěšný průběh terapie poznáte podle toho, že se cítíte lépe, Vaše obtíže ustupují a jste víc v kontaktu se svými silnými stránkami. Dobří psychoterapeuti s klienty nepracují déle, než je nutné.
Ukončení terapie vždy znamená i loučení. Psychoterapeut byl pro Vás nějaký čas pravděpodobně důležitou osobou a možná budete závěr terapie vnímat jako ztrátu. Je dobré si o tom promluvit během posledních sezení a podívat se, jaké pocity nebo vzpomínky to ve Vás vyvolává.
Také je zde prostor připravit se na to, co přijde po terapii. Třeba
-
Jaké jsou další cíle mého rozvoje?
-
Jak to udělám, abych si udržel pozitivní změny ve svém životě?
-
Co udělám, když se znovu objeví můj problém?
Samozřejmě, psychoterapie není řešením všech problémů ("k zubaři se Vám nebude chodit líp"). Vždy to bude občas nahoru a dolů - to psychoterapie nezmění. Nicméně pokud Vás negativní aspekty života až tak nerozhodí a díky sebepoznání si dřív uvědomíte, co se děje a dokážete s tím něco udělat, bude to rozdíl.