6. Funguje psychoterapie? 

Psychoterapie funguje. Její efekt byl v průběhu posledních desetiletí prokázán početnými vědeckými studiemi. Proto je také proplácena zdravotními pojišťovnami.

​

Efektivita terapie byla zkoumána a potvrzena téměř u všech duševních poruch (jako jsou třeba úzkostné stavy, deprese, závislosti, poruchy osobnosti, posttraumatické poruchy, poruchy pozornosti a další). Terapie poskytuje jak úlevu od akutní duševní bolesti a zvýšení kvality života, tak dlouhodobé a trvalé zlepšení. 

 

Z pohledu statistiky se velikost účinku měří tzv. parametrem "effect size". Nula znamená, že daná metoda nemá žádný vliv, 0.2 je omezený vliv, 0.5 střední. Terapie má úspěšnost cca 0.8, což je ve statistice považováno za "velmi efektivní" (pro srovnání, stejnou úspěšnost má třeba operace bypassu). Jinak řečeno, člověk který projde terapií, má ve srovnání s jinými strádajícími velmi vysokou šanci, že se bude do pár měsíců cítit znatelně lépe.

​

Zdroje

​

Mezi vědci se někdy říká "jedna studie = žádná studie", a v psychologii to bohužel platí dvojnásob. Kromě bežných omezení výzkumu zde do hry vstupují značné metodologické problémy - měřit různé pocity, druhy terapií, terapeutických stylů apod. je velmi komplikované. Proto až psychologické studie, jejichž výsledky někdo zopakoval (ideálně skeptik na druhém konci světa), se dají brát vážně. A úplně nejlepší je, pokud na dané téma postupně vznikne třeba 30 studií a můžeme je všechny shrnout v tzv. meta-analýze.

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

Taková shrnutí pak mají velkou váhu, protože ukazují na vědecký konsenzus, tedy obecnou vědeckou shodu v dané problematice. Zde uvádíme několik vysoce citovaných meta-analýz, publikovaných v prestižních vědeckých časopisech. Nejčastěji bývá kromě efektivity daného psychoterapeutického směru potvrzena i jeho rovnocennost s ostatními (resp. s medikací), takže dochází i ke vzájemnému ověřování napříč směry a studiemi.

​

• Elliott, 2002 (shrnutí)

  • Meta-analýza 86 studií ukázala efektivitu humanistických terapií, stejně jako dlouhodobou udržitelnost účinku a ekvivalenci ve srovnání s ostatními směry

• Shedler, 2010 (shrnutí, celý text)

  • Závěrem systematického přehledu je​, že psychodynamické terapie mají stejnou efektivitu jako ostatní psychoterapeutické směry

• Hofmann et al., 2012 (shrnutí, celý text)

  • Vzhledem k přesně definovaným postupům se kognitivně-behaviorální terapie zkoumá o něco lépe než ostatní směry, což se projevuje zvýšeným množstvím studií. Proto zde linkujeme dokonce "přehled meta-analýz", který shromažďuje důkazy účinnosti kognitivně-behaviorální terapie v rámci širokého spektra psychických poruch

• Hans, 2013 (shrnutí, celý text)

  • Meta-analýza kognitivně-behaviorální terapie na konkrétní diagnózu (deprese, vysoký účinek)

• Leichsenring et al., 2015 (shrnutí, celý text)

  • Analýzou 64 studií (3086 pacientů) autoři dospívají k závěru, že psychodynamická tradice je efektivní a ekvivalentní ostatním psychoterapeutickým postupům

• Angus et al., 2015 (shrnutí, celý text)​

  • Autoři ​prezentují sumář výzkumu humanistické terapie od roku 1990 do 2015 (191 studií). Výsledky dokladují efektivitu, ekvivalenci vůči ostatním směrům a dlouhodobou udržitelnost pozitivních účinků (dokonce jejich pomalý růst po skončení terapie, viz str. 4)

• Steinert et al., 2017 (shrnutí, celý text)

  • Analýzou 23 studií (dohromady 2751 pacientů)​ se opět potvrdilo, že psychodynamická terapie je stejně účinná jako medikamentózní léčba nebo kognitivně-behaviorální terapie (resp. rozdíly v effect size těchto metod jsou okrajové)

• ​Flückiger et al., 2018 (shrnutí, celý text)

  • Nejnovější meta-analýza potvrzující silný vliv terapeutického vztahu (tzv. aliance) na výsledek terapie (effect size cca 0.6). Vzorek cca 30 000 lidí, výsledek byl nezávislý na terapeutickém směru a klientových charakteristikách.

​

Pokud byste chtěli vědět víc o současném výzkumu v psychoterapii, můžete pokračovat třeba zde.

​