7. Jaká jsou moje práva v psychoterapii? 

Ať již přijímáte psychoterapii ve zdravotnictví jako pacient nebo jste klientem v soukromé terapeutické péči, máte svá práva. Dotyčný odborník Vás o nich musí informovat a respektovat je. 

Psychologická péče ve zdravotnicví

 

Kliničtí psychologové jsou vázáni etickým kodexem AKP ČR a také Zákonem o zdravotních službách (372/2011 Sb). Kompletní seznam práv pacienta i s komentáři najdete na webu Ministerstva zdravotnictví ČR. Z těch nejdůležitějších jsou to třeba (vždy s jistým omezením):

  • právo vybrat si zdravotnické zařízení, pojišťovnu a lékaře

  • právo odmítnout zdravotnický výkon

  • právo na informace (a právo nebýt informován)

  • právo na soukromí

Státem proplácená péče o duševní zdraví má často výbornou kvalitu. Bohužel na sto tisíc lidí v ČR připadá jen 8 klinických psychologů, podle Světové zdravotnické organizace by jich mělo být 26 (pro zajímavost, v USA to je kolem 30, v Rakousku 80, zdaleka nejvíc pak v Argentině). Výsledkem je, že čekací lhůty se u nás pohybují kolem 4-6 měsíců a následně ještě není jisté, že mezi sezeními nebudou příliš dlouhé intervaly.

Psychologická péče mimo zdravotnictví

Většina psychologické péče v EU (a stejně tak v Česku) probíhá v soukromém sektoru. Ministerství zdravotnictví ČR to uznává a schvaluje provádění psychoterapie v soukromém sektoru. Bohužel zatím nemáme jednotný zákon o psychoterapii, a pro veřejnost je tím pádem problém rozlišovat kvalitu poskytovaných služeb.

Za tímto účelem profesní organizace psychoterapeutů (Česká Asociace pro Psychoterapii - ČAP) udržuje seznam terapeutů, kteří splňují všechna potřebná kritéria. Žádost o registraci je nicméně dobrovolná, takže i odborníci, kteří na něm ještě v současnosti nejsou, můžou kritériá splňovat. Konkrétně se jedná o:

 

  1. VŠ titul z oboru relevantního pro psychoterapii (psychologie, medicína apod.)

  2. Psychoterapeutický výcvik (trvání min. 5 let, obsah: teorie, praxe, supervize, sebezkušenost, vlastní individuální terapie, dohromady min. 700 hodin)

  3. Supervize (pravidelná konzultace vlastní praxe za účelem rozvoje psychoterapeutických dovedností)

  4. Kontinuální vzdělávání (mimo samostudia, tedy konference, přednášky apod., 30+ hodin ročně)

  5. Dodržování Etického kodexu ČAP, resp. Etického kodexu psychologické profese. Dohromady se jedná o 25 stran, namátkově z obsahu:

    • psycholog vykonává pouze činnost, na kterou má kompetenci a oprávnění

    • vyhýbá se vícečetným vztahům (např. protislužbám, vyšetření svých známých, samozřejmě je zakázán jakýkoliv sexuální kontakt mezi terapeutem a klientem)

    • dodržuje mlčenlivost, a to i po skončení spolupráce s klientem

      • Mlčenlivost psychoterapeuta mimo zdravotnictví není podmíněna zákonem, ale etickým kodexem jeho profese a příslušností k odborné organizaci, příp. smlouvou s klientem. Proto někteří terapeuti nabízí klientům na podpis smlouvu (vycházející z občanského zákoníku), ve které jsou definovány podmínky setkávání. Taková smlouva včetně GDPR informací může mít i několik stran, využívá se proto spíš souhlas v elektronické formě.

    • psycholog používá jen kvalitní psychodiagnostické metody - tedy takové, které mají známé a akceptovatelné psychometrické parametry, a chrání je před znehodnocením (např. je nezveřejňuje)

postupuje podle zásad praxe podložené důkazy a důkazů podložených praxí

  • Psycholog může být v soukromí třeba scientologem, provozovat holotropní dýchání nebo voodoo. Nicméně tyto fenomény nesmí ve své odborné roli popularizovat jako terapeutické metody. A to i pokud by existovaly studie jako "Voodoo zlepšuje náladu" nebo "Scientologie Vám pomůže líp se poznat a snížit úzkost ze smrti". Několik ojedinělých, úzce zaměřených studií totiž negarantuje bezpečnost ani efektivitu dané metody a nenahrazuje zdravý rozum nebo decký konsenzus.

​​Podávání stížností

 

Pokud máte pocit, že psycholog svým jednáním porušil zákon nebo etický kodex, můžete podat stížnost jeho nadřízenému nebo ji adresovat kterékoliv z následujících organizací (které je dotyčný členem):

  • Česká asociace pro psychoterapii (ČAP), více zde

  • Asociace klinických psychologů​ (AKP), více zde

  • Českomoravská psychologická společnost (ČMPS), více zde

Jako OSVČ poskytuji své psychologické služby v rámci péče o zdraví podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2636 a následující. Má péče není zdravotní službou ve smyslu zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Víc informací zde.

© 2019 by Vladimír Marček, Ph.D

  • Facebook - White Circle
  • LinkedIn - White Circle